čtvrtek 22. března 2018

Tajemství pro doktorku – povídka 18+

Povídka - Tajemství pro doktorkuVarování: Já to napsat "musela", ale vy to číst nemusíte. Pokud si příběh přečtete, zůstane dlouho ve vás a budete o něm přemýšlet znovu a znovu (alespoň já to tak mám)… Stalo se to? Nestalo? Je ta ženská magor?! Jak to vůbec mohla Olívie napsat? 

Příběh, který nechcete zažít… Chcete se ráno probudit a vědět, že to byl jen sen a i za ten se budete stydět sami před sebou...

*****
„Paní doktorko, nejdříve mi přísahejte, že to nikomu neřeknete. Je to tajemství.“

„Už jsem přísahala – Hippokratovi,“ usměje se lékařka, „Nemusíte se bát. Vše, co mi sdělíte, zůstane jen mezi námi, v této ordinaci.“

„Měla jsem hrozný sen,“ začíná své vyprávění žena. Na první pohled je znát, že se necítí vůbec dobře. Pořád se ošívá, klopí oči k desce stolu a v rukách žmoulá ubrousek.
Psycholožka vstane, obejde stůl a sedne si do křesílka vedle ženy, „Povídejte, paní Marto, co se vám zdálo?“

„Zdálo se mi, že mám syna,“ paní Marta se na chvilku podívá na psycholožku a pak sklopí oči zpátky do klína.
Povídka - Tajemství pro doktorku

Psycholožka si udělá poznámku na papír, který po jejich sezení vloží do složky své nové pacientky. Vidí paní Martu Slavíčkovou poprvé. Zavolala jí dnes ráno. Plakala a říkala, že má strach, obrovský strach a vůbec neví, co má dělat. Její hlas zněl tak naléhavě, že ji objednala po ordinačních hodinách. Jinak měla diář zcela plný na měsíc dopředu.

Teď tady spolu sedí a ona jí řekne, že to byl jen sen… Už by také při své praxi mohla mít rozum a nevěřit každému. Musí s tím pohnout, ať to má za sebou. Byl to náročný den, zaslouží si skleničku tramínu a pár sýrových sušenek, co včera koupila v tom novém obchodě s lahůdkami. Zaujaly ji, protože se jmenují jako ona – Georgia…

„…no a ten syn to v tom snu udělal… Chápete? Mně! Svojí mámě…“ paní Marta vypadá zděšeně. Téměř přestává dýchat, vzlyká. Vyprávění ji úplně vysílilo. To mi to asi nebude vyprávět znovu, pomyslí si psycholožka sarkasticky. Měla přece jen dávat pozor.

„Dýchejte, paní Marto. Nádech - hezky dolů do bříška a výdech a znovu… Tak, výborně. Teď si to trošku zrekapitulujeme. Ano?“

Žena v křesílku se podívá na Georgii. Hlasitě se vysmrká a kývne.

„Fajn, tak vy máte syna. Kolik je mu let?“

Žena s sebou trhne, „Já říkala, že se mi zdálo, že mám syna…“

„A ve skutečnosti ho nemáte?“ chytá se psycholožka jediné části, kterou slyšela.

„Taky mám.“

„Aha. A kolik je synovi let?“

„Čtrnáct. Ale já přišla jen kvůli tomu snu…“

„Dobře. Tak tedy v tom snu vám syn udělal něco moc ošklivého.“

Žena kývne a stiskne zmuchlaný ubrousek silněji.

„A co vám provedl?“

Žena se na Georgii podívá udiveně. „Já to nechci říkat tak úplně otevřeně. Myslela jsem, že to takhle stačí…“

Psycholožka je z toho venku: „Budeme to muset pojmenovat bez obalu. Jinak se svého strachu nezbavíte. Tak jen do toho. Zdálo se vám o synovi a ten syn něco udělal, něco, co se normálně maminkám nedělá,“ Georgia vidí, že žena rudne a znovu zadržuje dech.

„Dýchejte, Marto! A řekněte mi, jak to začalo.“

„Přišel ze školy... Říkal, že tam měli přednášku o sexu a že některým věcem nerozumí.“

„A chtěl si o tom promluvit…“ napovídá psycholožka.

Žena přikývne.

„A dál?“

„Chtěl to ukázat.“

Psycholožka si udělá poznámku do papírů, aby získala čas.

„Co chtěl váš syn v tom snu ukázat? Jak se nandává kondom nebo nějaký obrázek s pohlavním ústrojím ženy?“

„Chtěl ji vidět, jak vypadá ve skutečnosti.“

„Tak i na to jsou na internetu dneska obrázky…“ promluví Georgia, ale sama cítí, že jí začíná selhávat hlas.

„Křičel na mě, že ho fotky nezajímají a že ji chce vidět…“ Marta začne štkát jako týrané zvíře.

Georgia vytáhne z krabičky hrst kapesníků a podá je ženě, „A ukázala jste mu ji?“

Žena prudce zavrtí hlavou. Nos boří do papírových kapesníčků a Georgia začíná tušit, že to není konec příběhu.

Povídka - Tajemství pro doktorku
„No vidíte. Tak to jste to zvládla…“

„Nezvládla!“

„A co se stalo?“

„Přišel za mnou… V noci… Do ložnice…,“ Marta znovu přestává dýchat. Musejí zopakovat dechové cvičení, aby mohla pokračovat.

„Neměla jsem mít jen tu noční košili…“

„Zdálo se vám, že máte jen noční košili a syn se vám podíval na… na… na vagínu?“ Georgia konečně našla to správné slovo. Čekala ledacos, ale tohle ji téměř rozesmálo. Představila si malého chlapce, jak zvědavě nakukuje mámě pod sukni, aby viděl, co tam mají holky. Ufff! Pohlédla s ulehčením na Martu. Vysvětlí jí, že děti jsou zvědavé od přírody a že si z toho nemá dělat hlavu. Už ji viděl, tak dá pokoj.

„Přivázal mě k posteli.“

„Cože?“ Georgia na chvíli zapomene, že jí Marta vypráví sen.

„Přivázal mě.“

„Jak vás mohl malý kluk přivázat?“

„Malý? Synovi je 14 – je o hlavu vyšší než já. A já spala. Probudila jsem se, až když mi šahal mezi nohy,“ žena přestane plakat. Vypadá rozčíleně a mírně dezorientovaně.

„Vy jste se v tom snu vzbudila, zjistila, že jste přivázaná k posteli a váš čtrnáctiletý syn si prohlíží vaše přirození. To chápu, že jste byla po skutečném probuzení rozrušená,“ připustí psycholožka. O snech svých pacientů ví své – mohou hrát roli oběti, stejně jako násilníků kropícího nevinné lidi z kulometu, padat ze skály, křičet, krást, bojovat, znásilňovat... Martin sen není to nejhorší, co tu slyšela.

„On se vzrušil a znásilnil mě… Prý musí vědět, jaké to je, když je vevnitř…“ Marta znovu pláče. Ve tvářích je úplně rudá.

„Rozumím. Představa, jak máte sex s vlastním synem, nemůže být moc příjemná. Ale byl to přece jen sen. Teď, když jste mi to vyprávěla, se vám uleví. Dám vám nějaké bylinky na uklidnění a uvidíte, že si na to za pár dní ani nevzpomenete.

„Já se bojím. Hrozně se bojím!“ žena se celá třese.
Povídka - Tajemství pro doktorku

„Čeho se bojíte? Že se vám ten sen bude zdát znovu?“

Marta nejdříve zavrtí hlavou a pak kývne.

Něco není v pořádku. Georgia si poprvé připustí, že ženiny reakce nejsou adekvátní pouhému snu. Konečně se na Martu podívá pořádně. Všimne si modřiny na ženině spánku, ještě před chvilkou zcela schované pod vlasy. Její podezření vzroste. Sáhne po ženině ruce a pod dlouhým rukávem najde, co čekala – podlitinu kolem zápěstí. Podobnou by jistě našla na druhé ruce a u kotníků.

„On to nebyl sen, že?“ pronese psycholožka soucitným hlasem.

„Byl, paní doktorko! Byl...“

„Zavoláme policii,“ Georgia se natáhne po telefonu.

„Ne, to ne! Nebudu volat policajty na vlastního syna. Byl to jen sen!“ Marta si dá ruce křížem a začne se v křesílku pohupovat, „Víte, co by z toho bylo? Každý by o tom mluvil... Je nezletilý. Oba by nás zavřeli... Celé je to moje chyba…“

„Tohle není vaše chyba,“ psycholožka pohladí ženě ruku.

„Špatně jsem ho vychovala…“

„Paní Marto, proč jste vlastně přišla? Jak vám mohu pomoci?“ Georgia neví, co od ní žena vlastně chce.

„Můžete mi napsat prášky?“

„Prášky!? Pokud se bojíte, že jste těhotná, je to spíše práce pro gynekologa…“

„Ne, ne, nic takového,“ žena přejde do šepotu, „potřebuji něco na hlavu.“

„Můžete to upřesnit?“

„Nevím, jak to říci. Tolik se stydím.“

„Tady jste v bezpečí. A jak jsem říkala na začátku, jsem vázána lékařským tajemstvím,“ Georgia se přistihne, že je zvědavá. Tohle je opravdu výjimečný případ.

„…no, víte, já, já bych potřebovala něco na potlačení myšlenek…“

„Nerozumím… Jakých myšlenek? Jestli chcete léky pro syna, musíte přijít s ním…“

Marta se nakloní k psycholožce a zašeptá: „Ne, ty prášky potřebuju já. Paní doktorko, víte, mně…,“ žena se zajíkne, pak odkašle a ještě tišeji dokončí, „mně se to totiž líbilo… Chtěla bych, aby se mi ten sen zdál znovu. Rozumíte? Nevím, co s tím. I když je syn nevlastní, není normální, abych chtěla mít sex se čtrnáctiletým klukem… Určitě na to budou nějaké tabletky…“




Kniha Olívie Úžasná: Už nikdy mě nelíbej!


Kam dál?


Tantrická bestie (18+)
Ten s tebou nezestárne
Pusa na titulku
Příliš dlouhé čekání na náhodu
Rozveď se, nebo...
Taková krásná rodinná tradice




Žádné komentáře :

Okomentovat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ