Věštkyně z paneláku

Libuško, deset minut pauzička, ju?“ žena v obrovském hedvábném turbanu si položí nohy na stolek hned vedle křišťálové koule. V záhybech brokátového pláště najde kovové pouzdro na cigarety, vloží jednu do špičky a zapálí ji zapalovačem velikosti stavební cihly. Je nepraktický, ale na stole vypadá sakra dobře.

„No, jak myslíte, madam Fatimo, ale máme před stanem docela frontu…“ pípne Libuška. Ale už z dřívějška ví, že tohle neuspěchá. A tak místo zbytečných námitek zapálí vonnou tyčinku, aby alespoň zmírnila zápach cigarety, který se do obrázku věšteckého stanu vůbec nehodí. 

Nebýt tady tak dobrý peníze za málo práce, tak to nedělá. Ale kde jinde by dostala tři tácy za den, když jen říká Marušce Vomáčkový "madam Fatimo", pouští lidi do stanu a kasíruje peníze za to, co jim tahle "Fatima z paneláku" vyvěští z karet nebo koule.

Vražda tibetskou mísou - povídka

Tak a je konec! Bylo to mnohem snazší, než čekala. Štěpánku nikdy před tím nenapadlo, že by mohlo být takhle jednoduché někoho zabít. Navíc příbuzného.

Štěpánka se otřese. Příbuzného!!! Jestli byl tenhle had, její otčím, tak ona za to matce děkovat nikdy nebude. Ani kdyby mohla. Máma je mrtvá a tenhle zmetek simulantskej jí zůstal na krku. Ale to právě skončilo. Je volná! Volná!


Už se o něj nemusí starat. Může vypadnout z tohodle bytu a jet nebo jít, kam bude chtít! Nebude poslouchat ty kecy a rozmary. „Štěpi, nějak se mi špatně dýchá, udělej mi čaj!“ to slyšela skoro pořád.

Její život se scvrkl na šichtu u pásu ve fabrice a vaření čaje. Někdy měla pocit, že se sama mění v čajový sáček a něčí ruka ji máchá v horké vodě, která po každém namočení ještě více zčerná. 

Narozeniny Olívie Úžasné - dárky pro vás

Mám nostalgickou náladu. Olívie Úžasná má dnes narozeniny i svátek.
*
Uvědomila jsem si, že vlastně nevím, jestli to vůbec slavit, když už moc často nepíšu. Ale pak jsem si uvědomila, kolik vás zůstalo na mém profilu a trpělivě čekají na to, až se vzpamatuji a začnu zase psát nové povídky.
*
A došlo mi, jak velké je to pro mě vyznamenání…
*
Proto jsem se rozhodla pro oslavu, a to hned trojitou.
*
1) Až do konce týdne ZLEVŇUJI tištěné knížky a k nákupu navíc přidávám narozeninový DÁREK pro vás.
*
2) Zítra vyhlásím SOUTĚŽ a třem výhercům zašlu knížku dle výběru úplně zdarma.
*
3) Ve čtvrtek vyjde nová POVÍDKA. Kvůli vám a kvůli Olívii.
*
Tak si dejte skleničku na zdraví a oslavu narozenin. Můžete mi sem do komentářů přidat fotku z oslavy😉. Na zdraví vám i Olívii!
*

Vaše Klára

Já rozhodnu! - povídka

„Máte tu volno, slečno?“ zeptá se zase jeden a opře se o opěradlo židle u mého stolu. Děs! Sedím v téhle restauraci už dost dlouho, aby si všiml, že jsem jinýho takovýho odpálkovala právě před chvílí. Tomu říkám drzost! Že si nedají pokoj. Proč nechápou, že si přeju jen klid? Nechci si povídat, nechci poslouchat jejich řečičky o tom, jak mi to sluší, a jestli si dám kávu nebo něco ostřejšího. Jak „originální“…

Kdybych měla vypít všechno kafe, alkohol a vyzkoušet sex, který mi někdo nabídl, tak jsem dávno umřela na žaludeční vředy, nějakou pohlavní nemoc nebo rovnou vyčerpáním. Pokožka by mi povolila jako šarpejovi a dentistu, toho bych musela mít v kalendáři každej tejden hned vedle kosmetičky. Brrr! 

Kdo přežije očistu - povídka

Povídka - Kdo přežije očistu
Říkám ti, že nejedu!“

„Jedeš! Jsi tlustej, funíš a navíc jsi mi to slíbil,“ manželka na chvíli přestane balit a podívá se na mě káravým pohledem. Není před ním úniku. S velkým sebezapřením se rozloučím se svým gaučem. Tak rád bych si lehnul!

Ona místo toho objednala nějaký bláznivý pobyt v přírodě, kde mi čtyři dny budou zakazovat pivo, maso a předpokládám, že i kouřit. Proč? Za co? Tak jsem se ožral, no. Nebylo to poprvý a ani naposledy. Jo, bylo to zrovna ten den, co přijela tchýně a ano, ty kamarády jsem si domu taky vodit neměl. Ale za to, že Franta řekl: „Ty krávo, ta baba je vostrá!“ tak za to fakt nemůžu.

„Nemohl bych žádat snížení trestu? Naštípal jsem dříví!“ zkouším smlouvat.

„Tak to je snad normální, ne? Já uvařila, nažehlila, umyla nádobí a teď ti tu balím věci…“ manželka skládá do mého kufru podivně barevné oblečení.

Balíček vánočních povídek

Tyto vánoční svátky jsou už páté na blogu Olívie Úžasné. A tak jsem pro vás dnes vybrala povídky, které na stránkách vyšly a nějak se to dotkly Vánoc a vánočních svátků.

Taková krásná rodinná tradice
Vánoce jsou svátky plné pohody. Opravdu? I když se k vám pokaždé nastěhuje celá rodina a nikdo nechce přiložit ruku k dílu? Ale tentokrát bude všechno jinak!

Perfektní vánoční dárek
Měl to vymyšlený. Do detailu. Tak proč teď spí u kamaráda na karimatce?

Tak se přiznej, že ti utek… - nová povídka

Život je plný paradoxů. Když se vám ztratí králík, přijdete o oběd. Ale pokud ze stejného domečku zdrhne čtvrtinový králíček – zakrslík, frnknula vám z kasičky dobrá tisícovka. A to ještě není ta nejhorší varianta. 

Mnohem tristnější je, pokud hlídáte takového chlupáče malé slečně. Pak jeho ztrátou čelíte apokalypse, kterou financemi nedorovnáte. Na obloze se zatáhnou mraky, do domu přijde smutek, slzy a neštěstí. A můžete za to vy!

Bohužel, právě to poslední se stalo mně, když jsem hlídala králíčka Prince osmileté Natálce. Její největší poklad a partnera mnoha her s panenkami i bez. 

Čtrnáct dní jsem byla vzornou tetou, co mu do kotce na zahradě nosí pampeliškové listy, nakrájená jablíčka, mrkvičku, dosypává granule, dolévá vodu, dopřává přesně dva pamlsky denně a hladí jeho hebkou srst, aby se mu tolik nestýskalo po malé výletnici. To všechno do posledního večera před návratem rodinky z dovolené. A pak přišla osudná sobota.

Letní povídky Olívie Úžasné

Je tu léto, a tak jsem pro vás vybrala pár povídek, které se odehrávají v tomto čase, abyste měli co číst, až budete ležet někde na dece a pít svou oblíbenou limču.;)

Krásné volno a ať si pořádně odpočinete😉.

A pokud máte chuť sami něco napsat a nevíte, kde a jak začít, vypsala jsem na podzim termíny víkendových kurzů tvůrčího psaní. Stačí se přihlásit. Těším se na vás!

Letní povídky

Mužům vstup zakázán!

Víly přece nevržou 

Ženská má mít sukni 

Valentýn - řekněte to knihou

14. února bude slavit svátek Valentýn. Pro někoho je to čistá komerce, pro jiného příležitost vyznat lásku či učinit romantické gesto. Pokud o nějakém tom vyznání uvažujete, můžete to říci třeba knihou Olívie Úžasné - stačí si vybrat.😍 Krásné dny💖.



Olívie Úžasná – oznámení

Jednou to muselo přijít. Otázka byla jen kdy. Covid to uspíšil. Snažila jsem se tuto chvíli oddálit, jak to šlo, ale ten den stejně přišel. Není to lehké rozhodnutí, ale už prostě nemůžu. Možná to spraví krátká pauza. Možná ne. Nevím. 

Každopádně od teď se povídkový blog Olívie Úžasné mění. Ne, nekončí úplně, ale povídky už nebudou vycházet každý týden.

Aby vám nic neuniklo, doporučuji nastavit si emailové zasílání nových příspěvků (vpravo na webu olivie-uzasna.cz) nebo si nastavit FB tak, aby vám zobrazoval každý příspěvek. Jak na to, najdete v článku. (Toto nastavení lze provádět jen, pokud máte na svém mobilu zobrazenu verzi pro web a vidíte pravý sloupec (na mobilu najdete zcela dole pod články).)

Tahle hračka je jen pro mámu - povídka 15+

„Mami, co je tohle?“

„A co?“ Věra zvedne hlavu od kontejneru s tříděným odpadem a upustí tašku na zem. Podlomí se jí kolena a na zátylek ji políbí smrtka. Má dojem, že se svět zastavil a černá díra je docela hezké místo, kam by si teď docela ráda odskočila.

Osmiletý syn drží v ruce plastovou krabici od jejího nového vibrátoru a zvědavě si ji prohlíží.

Věra je zvyklá, že jí Pavlík klade spoustu zvědavých otázek. Někdy se svou kadencí blíží kulometu v bojové palbě. Zajímá ho cokoliv, co dosud nezná, tedy kromě mluvnice ve škole... Ona se mu vždy snaží vše vysvětlit, jak nejlépe zvládne. Ale na některé otázky nemá odpověď ani teta Wiki. Proč tu věc proboha neutopila v normální popelnici a strkala ji do tříděného odpadu? Rutina, zvyk, blbost?

„To nic není, to zahoď! To je… Je to jen… …Od mixéru…“ vydechne Věra.

Si to zařiďte… - povídka

„Báro! Sakra, Báro! Slyšíš mě?“ Ivana poskakuje na konci haly a mává rukama, „pojď sem! Máš průšvih! Vypadá to, že tvoje sousedka volala politajty...“

Bára se chvíli rozhlíží kolem. Není si v tom rámusu jistá, jestli kolegyně myslí skutečně ji. Proč by jí kdokoliv volal na pevnou linku, když má mobil? Pak si uvědomí, že byl ráno vybitý a teď leží na nabíječce právě v kanceláři u vedoucí směny.

„No konečně! Jsem si málem vyřvala plíce“ vyčte jí Ivana. „Volá ti sousedka. Vypadá to na pořádněj průšvih...“

„To je nějaká blbost, ne... Jakej?“ diví se Bára. Ale Ivana jen pokrčí rameny, předá telefon a jde si po své práci.

Bára musí do telefonu křičet: „Haló! Tady Bára, co se děje?“

„Paní Podroužková, je u vás sociálka. Váš syn zůstal doma sám. Zase. Celý den. Nikdy se mi to nelíbilo, ale dneska už to nešlo.“

„Vy jste na nás zavolala sociálku? Proč?“

„To ne. Já volala policii. Říkám, že už to nešlo! To oni zavolali sociálku.“

Nová knížka Olívie Úžasné

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ