„Jsem duhová víla… tys IT nádeník… Jsem růžově bílá, já tančím, a ty koukáš na Baník..“
„Ufff,“ jsem úplně zadýchaný. Rukama si ovívám obličej. Něco jsem zaslechl ve vedlejším kanclu. Musím se tam podívat. Ale nenápadně. Je jistý, že kdyby mne někdo viděl v podpatcích a halence kolegyně Mourkové, zničil bych si pověst. Tahle firma tu "image“ hrozně žere. I když, která žena by chtěla dělat s člověkem, který si půjčuje její boty a oblečení - a je to navíc chlap…