pátek 15. ledna 2016

Jak Stamichman poprvé a naposledy tancoval - nové pověsti o horském duchovi Králického Sněžníku

Stamichman miluje posvícení, protože se všichni večer sejdou v hospodě, hraje muzika a nacpou si břicha. Stamichman se rád dívá, jak všichni až do rána tančí a zpívají. I on zpívá s nimi, ale nikdy netančí. Nenosí boty a ani nemá chuť něco takového zkoušet.
Dnes je přesně ten velký den. Večer bude na tancovačce i Bětuška! Stamichman se moc těší, jak si spolu sednou a dají si ty její koláče. Bětuška se tak krásně směje!
Když se Stamichman pečlivě umyl, učesal a slavnostně oblékl, vyrazil k hospodě. Už z dálky je slyšet hlasitou hudbu – basa si povídá s harmonikou a trubka všechny vede. Stamichman vstoupí do místnosti plné hlučících vesničanů. Zábava už je v plném proudu.
Stamichman pozdravil sousedy i sousedky, usedl ke stolu plnému jídla a zavdal si ze žejdlíku piva. Více mu nebylo dopřáno. Přišla Bětuška a vyzvala ho k tanci. Stamichman marně poukazoval na to, že nemá boty a tančit neumí. Vždy se jen díval, jedl husu s knedlíkem a pil pivo. Ale odepřít něco Bětušce? To zhola nemohl.
Vstal a šel za Bětuškou až do prostředka sálu. Zrovna hráli polku hezky od podlahy. Popadl Bětušku v pase jako nemotorný medvěd a začal se pohupovat a podupávat do rytmu. Bětuška se na něj povzbudivě usmívala. Stamichman se po chvíli osmělil a zvedl Bětušku vysoko nad hlavu, až se jí suknička zvedla. Zatočil se s ní a bezpečně ji vrátil dolů na zem. Zopakoval to pak ještě několikrát. Bětuška se smála a výskala spolu s ostatními. Za chvíli skončila písnička a Stamichman si chtěl jít sednout. Měl velkou chuť na tu husu s knedlíkem.
Jenže! Když ostatní ženské viděly, jak si Stamichman na parketu vedl a jak vysoko Bětušku zvedal, chtěly také. Vrhly se na nic netušícího Stamichmana a volaly: „Smím prosít?“ „Stamichmane, pojď si zatančit!“ „Já chci taky tančit, Stamichmane!“
A jak se tak strkaly a předháněly, pošlapaly svými střevíci Stamichmanovi jeho bosé nohy. Dnes poprvé by ocenil boty. A tak už na nic nečekal. Vzdal se husy i koláčů a utekl ven z hospody. Běžel rovnou k Mléčnému prameni, sedl si do trávy a strčil nohy do jeho chladné vody. Tady v lese je mu přece jen nejlépe. Je tu ticho a klid a hlavně žádné bláznivé ženské. Myslíte, že mu hostinská schová výslužku na zítra?

Žádné komentáře :

Okomentovat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ