čtvrtek 24. srpna 2017

Neseriózní zamyšlení nad první vráskou

Nebudu tady líčit, kolik mi je, stejně to všichni víte. Chci vám říci něco horšího – začaly se mi dělat vrásky. I když ne na obličeji, kde je každý z nás tak nějak očekává. Má uhrovitá pleť, byť už dávno pozbyla mladistvého jasu a svěžesti, vráskám statečně odolává. Nakonec, zkuste udělat z hory tuku údolí. To dá dost práce i matce přírodě. Proto se mi mé první vrásky objevily (nečekány, nezvány) na zcela jiném místě - v dekoltu.

Nejdříve nenápadně – ráno, když jsem vstala. Než jsem dosnídala a vyčistila si zuby, zmizely. Vypadalo to, že mne jen tak dráždí. Hrají si se mnou. Ale ne, bylo to varování, a já nic nepochopila. Začaly chodit častěji. A na déle. Jako nezvaná návštěva. Horší než tchýně, co je u vás každý druhý den, ale děti nepohlídá, nepřiveze buchty a nevyžehlí prádlo.

Když mi poprvé došlo, že můžu snídani protahovat až do oběda a vrásky stejně nezmizí, zmocnila se mne panika. Co budu dělat? Začínám se proměňovat ve stařenu s uhrama! Pomoc! Copak na to neexistuje nějaký zázračný přípravek? Nějaký vypínač pleti? Vraceč času?

Usedla jsem k internetu a začala hledat. První, co jsem našla, byl botox. Předpokládám, že to bylo díky optimalizaci webů koncernů plastické chirurgie, ale stejně. Nevím, jestli mám větší strach z injekcí, ceny, nebo z toho, že se zákrok nepovede a budu vypadat jako některé ze strašidel Holywoodu, co bylo v mládí herečkou.

Začnu něčím mírnějším, co třeba nějaký krémík? Nejlépe zázračný. Se spoustou malých trpaslíčků s lopatičkama, co zasypou ty krátery na mé kůži, aby byla zase rovná jako ve dvaceti…

Trpaslíky jsem nenašla, ale objevila jsem kyselinu hyaluronovou. Zní to děsně tajemně. Má dělat totéž, co krém, jen bez toho, abyste řešili, co s pidimužíky, když jim dojde práce na vašem hrudníku.

Těšila jsem se jak malé dítě. Když jsem si natřela celý dekolt a přemýšlela o tom, že to vezmu až k patám (když už zázrak, tak pořádný), měla jsem pocit, že zítra přijde Ježíšek. Ráno vstanu a budu zase mladá. V namazání celého těla mi zabránil jen objem lahvičky. 5 mililitrů je na mé kypré tělo opravdu málo. A co když budu muset mazání dekoltu opakovat?

Už dlouho jsem se tak netěšila, že se ráno uvidím. Přihopkala jsem k zrcadlu, umyla si obličej studenou vodou, aby mi nic neuniklo, a podívala se. Nic. Kdo to také zkusil, ví, že se zázrak nekonal. Pleť je sice jemná a krásně klouže (to by se trpaslíkům líbilo), ale vrásky vám zůstanou. Možná vypadají méně děsivě, ale jsou tam. A mladé holky vrásky nemají.

Foto: La Decollette
Další den jsem zkusila speciální masku pro ženy nad padesát let. Říkala jsem si, že to bude fakt síla, když paní na obrázku vůbec nevypadá na to, že je jí jako babičce z Boženy Němcové. Síla to byla – smrdělo to jako psí kšíry. Ještě teď je mi zle. Přesto jsem si to na hrudník napatlala. Už to znovu svému tělu neudělám. Vlastně jsem si oddychla, že se mi nic nestalo. S velkou úlevou jsem si dala další sprchu, abych to umyla. Jestli si to ta paní na obalu dává na obličej, tak chápu, že se její podvědomí brání stárnout. Jaká musí být maska pro šedesátnice?

Vrátila jsem se k počítači a začala jsem zase hledat. A byla tam. Protivrásková podprsenka. Google vždycky něco najde. Zázrak za patnáct stovek, co si dáte na noc mezi prsa, tím jim ulevíte a vše se zase srovná. Za pár dní. A když to nepomůže, můžete ji nosit na zakrytí těch vrásek (pozn. Toto použití výrobce neuvádí). Chtěla jsem se začít znovu radovat, ale pak jsem si vzpomněla na svůj pokus se zázračným elixírem a maskou… Co když to znovu nevyjde? Vydržím to zklamání a marné investice?

Dala jsem si čas na rozmyšlenou. Šetřím na podprdu, hrudník si mažu Indulonou, na noc si dávám mezi prsa balíčky ponožek, jako autorka onoho zázraku. Také si říkám, že se mám ráda i s vráskama, protože ke mně patří. Pokud mne zrovna netlačí ponožky, mnohem lépe se mi teď spí.

Až mi budete koukat do výstřihu, a já vím, že budete, protože po tomhle čtení už se tomu neubráníte, tak věřte, že buď mám pořád vrásky, nebo jsem šla na ten botox.


Kniha Olívie Úžasná: Už nikdy mě nelíbej!

Kam dál?

S velkýma musíte v květnu!
Venkovský striptýz
Lázeňské manželky, šampaňské a brufen
Jen jedno povlečení
Proč jsi přišla?
Já samec



Žádné komentáře :

Okomentovat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ