čtvrtek 7. září 2017

Losos na růžovém pepři (bez pepře) - povídka

Michal toho má plné zuby. Kdyby ten nápad nebyl jeho, už dávno by celou tu šaškárnu s vařením romantické večeře odpískal. Půl hodiny hledá na tržišti růžový pepř! Kdokoliv jiný by vzal bílý nebo zelený a neřešil to. Ale Michal ne. Všechno musí být podle receptu. Jen tak bude jídlo perfektní.

Michal rád vaří. Umí přesně sedm jídel. Všechna již před lety vypiloval k naprosté dokonalosti a od té doby na nich nic nemění. Zná nazpaměť suroviny, jejich množství, jednotlivé kroky, časy i nádobí, které bude potřebovat. Jeho vaření připomíná práci dirigenta v sehraném orchestru. Michal si vše připraví do mističek, odměří, očistí, nakrájí, naloupe, nastrouhá a pak teprve začne vařit. Improvizace, jakékoliv nahrazování, či pozměňování surovin, nemá v jeho kuchyni místo.

I dnes má vše nachystané (i ten růžový pepř nakonec sehnal), ale něco je jinak – Michal zkouší nový recept. Učí se vařit své osmé jídlo – Lososa na růžovém pepři. Má to být bezesporu „romantické“ a žádná žena tomu neodolá. Alespoň tak pokrm popsali v příručce „Jak zaručeně sbalit tu, kterou si vyberete“. Michal právě dočetl kapitolu o tom, že srdce ženy lze získat přes kuchařské umění. Rozhodl se, že to bude jeho cesta. Vždyť je ve vaření mistr! Nikdo se mu nevyrovná! Na Olympu amatérského kuchařského umění je místo jen pro jednoho – pro Michala.
Proto pozval Lenku na dnešní večer k sobě domů. Aby jí předvedl, co v něm dřímá. Bohužel, jeho oblíbená jídla neodpovídají „dámským“ parametrům. Hamburger, hovězí steak, fazole, špagety ani oblíbené klobásky evidentně nejsou pro romantický večer ve dvou to pravé. Proto Michal udělal to, co už patnáct let ne – přečetl si nový recept, naučil se jej zpaměti, nakoupil suroviny a dal se do zkoušení. Právě dokončuje první pokus, potom recept zopakuje podruhé a pak potřetí. Musí vychytat veškeré možné chyby. Jen nic nenechat náhodě.

Kuchyní se nese vůně čerstvého kopru a právě namletého růžového pepře. Extra panenský olivový olej zaprská, když do něj Michal vloží lososa očištěnou kůží dospod. Nařídí minutku a pánev přiklopí sítem proti cákání oleje. Po zazvonění rybu zručně otočí a opět nastaví čas. Za pár minut je první varianta hotová.

Michal zaboří vidličku do ryby, jakoby to byl dort. Maso se oddělí a on si dá růžové sousto do úst. Zavře oči a pomalu přežvykuje. Vezme notes a zapíše si poznámky: maso dopéct o půl minuty dříve a přidat o špetku více soli. Ale jen o malinkou. Michal jen stěží odolává tomu, aby neodpočítal solná zrnka jedno po druhém. Opět si píše poznatky do notesu a vše zkusí ještě jednou. A znovu. Vše naaranžuje na talíře a nakombinuje pět různých možností zdobení talíře – s růžičkou z mrkve, s květy z naložené řepy, se salátkem, s rajčátky i bez.

Pak přijdou na řadu přílohy – pečené brambory, smažené, s pepřem, ve slupce, lehký bramborový salát… Vše ochutná, udělá si zápisky a pak veškeré uvařené jídlo nahází do odpadků. Koš vynese do popelnice. Uklidí celou kuchyň a jde prostírat. Lence uvaří lososa čerstvého.

Když vše připraví, doprostřed stolu dá květinu. Je nervózní - trochu se mu třesou ruce. Ale tohle zvládne - je král kuchyně!

Když Lenka přijde, pomůže jí z kabátu.

„Tady to krásně voní,“ pronese Lenka.

„Připravím nám večeři,“ vypne prsa Michal. Už teď se cítí jako vítěz.

„Ty umíš vařit?“ Lenka se tváří udiveně.

„Jasně,“ Michal ledabyle pokrčí rameny, usadí Lenku ke stolu a jde nalít víno. K lososu se nejlépe hodí bílé. Nakonec ve vinotéce vybral Rulandské šedé, prodavačkou doporučované Chardonnay mu přišlo příliš navoněné. Michal předvede šarádu s degustací, očichá korek a předá Lence vzorek nápoje k ochutnání. Lenka strčí nos do skleničky. Víno voní po medu, meruňkách a tak trochu po mandlích.

„Hezký. Neměl bys nějakou limonádu nebo třeba pivo? Po vínu mě pálí žáha…“ Lenka se mile usmívá a vrací Michalovi skleničku. Ten sebou trhne. S tímhle nepočítal… Otevře chladničku – jsou v ní čtyři láhve vína a zbytek zázvorové šťávy od babičky. Ukáže ji Lence a ta zatleská. Michal připraví dvě sklenice domácí limonády s citronem a ledem. Příručka doporučovala zbavit slečnu zábran vínem, teď to bude muset zvládnout bez něj…

To ten večer hezky začíná, pomyslí si Michal a jde vařit. Ingredience má nachystané, vytáhne plech, odměří pečící papír a začne na něj úhledně vyskládávat brambory jednu vedle druhé. Lenka nevydrží sedět na židli a postaví se Michalovi za záda.

„Proč to tam nenasypeš? Bylo by to rychlejší,“ zeptá se.

„Jak "nenasypeš"?“ podiví se Michal.

„Takhle!“ Lenka vezme mísu brambor ze stolu a vyklopí ji celou na plech, pak plech zvedne oběma rukama a chvilku s ním třese, až si každá z brambor najde své místo. „Hotovo!“ Lenka je spokojená. Utře si ruce do utěrky. „Co dáváš na ty brambory?“

„Pepř, červenou papriku, uzenou sůl a olivový olej,“ Michal se pořád nevzpamatoval z Lenčina vstupu do svého území. Tady vaří on!

„A nebylo by lepší, kdybys to tam dal ještě v míse, před tím, než to nasypeš na ten plech?“ diví se Lenka, „Ty chutě by se ti lépe spojily.“

„Ne, nebylo!“ Michal začíná tak trochu zuřit. Jemu se do vaření nikdo plést nebude!

„Ok, tak jak myslíš. Jen tam prosím nedávej ten pepř. Mám na něj alergii. Otekl by mi jazyk a krk a nemohla bych dýchat…“

„Jak alergii na pepř? Na růžovej taky?“

„Na všechny – na růžový, zelený, černý, bílý, červený… Jednou jsem o tom nevěděla a ….“

„Tak to je v pr…ly!“ Michal si sedne na židli a utěrku žmoulá v ruce. Co teď?

„Co je? S tím se dá žít,“ utěšuje ho Lenka.

„Ale vařit ne! Měl být losos na růžovém pepři na lůžku z ledového salátu s pečenými bramborami a květinami z ředkviček. Teď to můžu vyhodit...“

„Ty jsi chtěl dělat rybu? Tak to mě mrzí. Já lososa stejně nerada. Mám radši obyčejný špagety, pořádnej stejk, anebo hambáč, ale poctivej, se slaninkou, domácí tatarkou a okurčičkou… Mňam!“ Lenka si olízne rty, „To bys uměl uvařit?“

Michal konsternovaně sleduje Lenku. V duchu cupuje příručku „Jak zaručeně sbalit tu, kterou si vyberete“ na malinké kousky. Hambáč, stejk a špagety… Lenka právě odmítla jejich zaručený recept, který celý víkend nacvičoval, a místo toho vyjmenovala polovinu jeho standardního jídelníčku. Měl by mít vlastně radost... Ale nemá! Opravdu by potřeboval vědět, jak uvařit svá osvědčená jídla bez toho pitomého pepře…




Kniha Olívie Úžasná: Už nikdy mě nelíbej!

Kam dál?

Místo pro nás dva
Měl to být jen sex
S velkýma musíte v květnu
Jen jedno povlečení
Proč jsi přišla?
Já samec


Žádné komentáře :

Okomentovat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ