čtvrtek 8. června 2017

Už jste spolu spali? - povídka 18+

„Už jste spolu spali?“

„Prosím?“ Nemohu věřit, že se mne na to zeptala žena sedící pro ti mně u stolu. Vidím ji dnes poprvé v životě! Celý tenhle nápad se schůzkou je blbost!

„Ptala jsem se, jestli jste už spolu spali?“ zopakovala s důrazem na poslední slovo. Skoro jakoby si užívala, že mne svou otázkou přivádí do rozpaků.

„Proč bych vám na to měla odpovídat?“ stále se ještě nemohu vzpamatovat ze šoku.

Zkoumavě se na mne dívá a v očích má zvláštní vševědoucí výraz. Uhýbám očima. Stydím se. Mám pocit, že mi čte myšlenky a nemám jí v tom jak zabránit.

„Takže nespali,“ odpovídá si sama a loví něco v kabelce, kterou má na klíně.

„Nepřipadá vám to divné? Jak dlouho už spolu chodíte?“ pokládá další otázky, ale jakoby ani nečekala odpovědi.

„Promiňte, ale já se s vámi o těhle věcech bavit nechci,“ zvedám se od stolu.

Lehce se dotkne mé ruky: „Nemusíte. Jen si prosím pamatujte, že to není vaše vina… A že se to časem nezlepší. I když bych vám to moc přála. A asi vám s tím mohu trochu pomoci.“ Proč mám pocit, že ta pomoc není ani tak moc pro mě?

Dívá se mi do očí se zvláštní naléhavostí, jakoby se mi snažila tou větou říci mnohem více, než dokáže vtěsnat do pár slov. Do dlaně mi vloží bílou kartičku se svým jménem a telefonem: „Když bude potřeba, zavolejte mi.“

Potlačila jsem touhu vizitku rozškubat na malé kousíčky a zasněžit s nimi podlahu kavárny, kde jsme se sešly. Na druhou stranu, moc ráda bych se zeptala, co že to není moje vina a co se nezlepší? Hrdost a taky stud s rozpaky však zvítězí. Nechci se o svém vztahu bavit s cizí ženou. Navíc bývalou přítelkyní mého partnera! Jestli ona měla s Robertem nějaký problém, tak my ho mít nebudeme! Odcházím pryč. Ještě jednou se ohlédnu. Elegantní žena dál sedí u stolu, který jsem opustila, lehce kývne hlavou na pozdrav a dopíjí svou ranní kávu.

Proč jsem na tu schůzku vůbec chodila? Co jsem čekala, že mi řekne? Že nám dá s Robertem požehnání a popřeje hodně štěstí? Nebo že mi bude vyprávět, která jídla má Robert rád? Já nevím! Byla jsem prostě zvědavá, co mi může chtít. Ale skutečně jsem nečekala, že na mne po krátkém zdvořilostním rozhovoru o tom, jak se mi jelo na schůzku, vybalí rovnou otázku sexu. Jen tak k ranní kávě.

S Robertem jsem teprve pár týdnů. Týdnů? Počítám a dochází mi, že už jsou to 2 měsíce. Ale opravdu jsme se spolu ještě nemilovali. Ne, že bych o tom nepřemýšlela, ale po předchozích vztazích, jsem si řekla, že bude lepší počkat. Nakonec, vídáme se na krásných schůzkách - chodíme do kina, do divadla, na večeře a jezdíme na výlety na kolech. Je to prima! A Robert je tak galantní, milý a pozorný.

Jestli mi takhle chtěla namluvit, že je Robert na kluky, tak to se teda plete. To bych poznala! Třeba minulý týden jsme se líbali v parku před domem a jasně jsem cítila, že se mu líbím. Nejlepší bude na tenhle nesmysl zapomenout. Nebo že bych o tom řekla Robertovi a rovnou se ho na to zeptala?

Neměla jsem možnost, protože dnes konečně přišel den D a my se spolu poprvé milovali. Když jsem konečně přestala myslet na ranní rozhovor s Leonou, užila jsem si sex, jaký už dlouho ne. Zjistila jsem, že bod G není výmysl a že ho mám i já. A taky to, že muž může vydržet mnohem déle než pár upocených minut.

Leželi jsme pak spolu na polštářích, oddychovali a usmívali se jako dva blázni.

„Nevěděla jsem, že to může být takové,“ otočila jsem se na bok, abych na Roberta lépe viděla.

„Byla to jízda, co?“ zasmál se Robert, zasunul mi pramen vlasů za ucho a pohladil mne po tváři.

„To jo, ale už se těším na další,“ mrkla jsem na Roberta a ten se nedal dlouho pobízet.

Promilovali jsme se až k ránu. Bylo to splnění všech mých „holčičích“ snů. Tak všechny ty romány nelhaly – tihle muži existují! Měla jsem chuť radostí křičet a vyprávět to všem na potkání. Měla jsem dnes v noci třikrát orgasmus! Jupíííí! Svět byl krásný a nic to nemohlo zkazit.

Asi mi to neuvěříte, ale až další noc mi došlo, že to nemáme s Robertem oba stejně.

Ten večer jsem zažila další explozi plnou barev, jiskřiček a pocitů, že teď bych mohla umřít a vše na světě se mi splnilo. Bylo to ještě intenzivnější než předešlou noc. Ale Robert se neodkulil jako včera, a pokračoval dál v pravidelných pohybech. Řekla jsem si, že jsem asi byla sakra rychlá a jak je od něj hezké, že se snažil myslet nejdříve na mne. Jenže když jsem se na něj podívala, všimla jsem si, že má zavřené oči a semknuté rty. Bylo jasné, že se ukrutně soustředí. Přiznávám, že jsem to dlouho nevydržela.

„Roberte…? Děje se něco?“ Nic. Zatřásla jsem mu ramenem a zeptala se znovu. Vypadalo to, jako by se probral. Pak mu tváří přejel divný škleb a skulil se na postel vedle mne.

„Nic se neděje! Co by se dělo?“ odvětil. Ale moc romanticky to neznělo. Pak mne pohladil po bocích a zadečku a řekl jen: „Nechme toho. Pojď spát. Stačí, že jsme ponocovali včera.“

Uhnízdila jsem se mu pod ramenem a pak mi došlo, že má ještě kondom. Šáhla jsem po něm, že ho vyhodím a všimla si, že je prázdný.

„Ty jsi nebyl?“

„Ne, nebyl. Ale to neřeš.“

„Ale to musím,“ usmála jsem se a vlezla pod peřinu, že to napravím.

Nejdříve se mne pokusil odstrčit, ale pak si lehl na záda a zavřel oči. Řeknu vám, že jsem se fakt snažila předvést to nejlepší. Ale nepomohlo to. Když už to trvalo minimálně půl hodiny, bolela mne celá pusa, tváře od sání, i krk, musela jsem to vzdát.

„Promiň,“ řekli jsme oba ve stejnou chvíli. Schoulili jsme se k sobě.

„Je ti něco?“ zeptala jsem se.

„Ne, proč? Jen mi to zkrátka dýl trvá,“ pokrčil rameny Robert, „Tím se netrap. Jdeme spát.“

Usnula jsem vyčerpáním z dnešní i včerejší noci a zdály se mi dost divoké sny. Robert v nich místo mne používal stroj na sebeuspokojování, střídaly se na něm holky a pak se mu z penisu sypal písek. Brrr! Takhle to určitě nebude. Byla jsem ráda, když jsem se probudila. Robert vedle mne nebyl. Došla jsem si na záchod, znovu nakoukla do ložnice, ale neobjevil se. Po špičkách jsem začala procházet byt. Nakonec jsem pootevřela dveře pracovny. Robert ležel v křesle, kalhoty u kotníků, penis v ruce, oči upřené na obrazovku počítače, kde sledoval dvě nahé ženy. Stály za sebou. Ta vyšší měla
obtočené dlouhé vlasy své společnice kolem zápěstí a zakláněla jí hlavu dozadu. Druhou rukou jí polévala ňadra olejem. Potom ji začala celkem hrubě osahávat a ten olej roztírat. Víc už jsem neviděla. Zavřela jsem dveře a svezla se na podlahu předsíně.

„Co mám teď dělat?“ Je jasné, že svému princi k uspokojení nestačím. Ale já nechci žádný sex ve třech, ani jiné experimenty. Moje romantické představy začaly získávat znatelné trhliny. Tak hezké to mohlo být. Je mi třicet a nedokážu uspokojit chlapa!

O čem to přemýšlím? Vždyť se nic nestalo. Prostě se neudělal, tak si pustil porno, aby to dokončil. Hádalo se se mnou mé racionální já.

Došla jsem do postele, která ještě voněla po našem milování, schoulila se pod deku a doufala, že brzy usnu. Zítra si o tom s Robertem promluvíme. Vymyslíme nějaké řešení. Určitě. Měla jsem dojem, že jsem ještě ani neusnula a už mne vzbudilo Robertovo klení, když v té tmě zakopl o postel.

„Kde jsi byl?“ zeptala jsem se.

„Na záchodě. Nechtěl jsem tě vzbudit. Spi,“ zašeptal Robert a lehl si ke mně.

Podívala jsem se na budíka. Od mé návštěvy pracovny uplynuly dvě hodiny. Cože? DVĚ HODINY!!! On si to dělal u toho porna dvě hodiny? Tak to nemám šanci… Ale třeba se to časem zlepší… Až si na sebe zvykneme… Já se to naučím líp, tak jak to má rád… Vezmu si hezčí prádlo… Taky bych měla zhubnout… Možná by chtěl mít u toho puštěný to video…? Co tady blbnu? Jak si asi tak pořídíme děti, když to spolu nezvládneme najednou…?

V tu chvíli jsem si vzpomněla na ženu z kavárny a její slova o tom, že to není moje vina… a že se to nezlepší. Mohla myslet tohle? Co jiného, když se to týkalo sexu? Může to být horší? Pokud vím, žila s ním několik let… Ach jo! Kam jsem to vlezla? Všechny mé sny o princovi se rozpadají jako písková bábovka na slunci. Byla s ním déle a vzdala to. A já to mám zkoušet? Byla tak elegantní… Musím vědět, na čem jsem:

„Roberte… Spíš?“

„Hmm.“

„Trvá ti to vždycky tak dlouho?“

„Co?“

„No, než se uděláš...“ Fakt jsem to řekla nahlas?

Robert se vedle mne zprudka posadí a rozsvítí lampičku.

„Co si to říkala? Jak to myslíš?“

„Viděla jsem tě u toho videa… Trvalo ti to dvě hodiny. Tohle já nikdy nemůžu zvládnout,“ začínám brečet. Únava spolu s bezradností se na mne navalily a já se cítím naprosto bezmocná.

„Myslel jsem, že spíš.“

„Nespala. Jak to teda je?“

„Jak by to bylo. Prostě mi to trvá dlouho. Ale nemusíš se bát. Nechci, abys to řešila. Tobě to přece nemusí vadit, ne?“ Robert na mne laškovně mrkne.

„Myslíš, že mi nevadí, když tě nevzrušuju?“ rozhodila jsem ruce na peřinu a začala přemýšlet o tom, kde seženu v noci taxi.

„Jak jsi na to přišla? To by se mi přece nepostavil…Jsi nádherná! Jen on je holt zvyklej na mě a musíme to dodělat spolu. Tak si užij ty výhody a neplaš.“

Robert si lehne zpátky ke mně, otočí mne zády a pohladí má ramena, pak prsa a boky. Za chvíli cítím jeho ruce po celém těle. Představuju si, že jsem ta dívka z videa. Cítím, jak do mne zezadu proniká a trpělivě přivádí mne i mé Géčko k šílenství a pak k dalšímu…

Toužím vypnout mozek a jen si tak užívat. Ale bude to tak pořád? Co ty děti? Neměla jsem se Leony přece jen zeptat, co všechno zkusili? Ahhh… Vážně dnes budu už po čtvrtý? Ne, ne, nikam volat nebudu, ještě by Robert chtěl, aby se Leona vrátila a já jí polévala olejem a osahávala prsa. Tenhle zázrak si nechám pěkně pro sebe. Stejně se se mnou určitě sešla jen proto, aby se mohla do téhle postele vrátit.


Kniha Olívie Úžasná: Už nikdy mě nelíbej!

Kam dál?

Hlas v telefonu
Ženská má mít sukni (18+)
Měl to být jen sex
Ve třiceti panic, život zdá se být na nic
Prokletí rudých kytic






1 komentář :

  1. Mám to podobně jako Robert, teda až na tu potřebu porna a to že jeho mužství je zvyklé jen na jeho rychlou ruku.
    Přesně jako žena z povídky reagovaly partnerky když se mi nedařilo dospět k vrcholu. Nic na tom nezměnil ani fakt že jsme promilovali celou noc se spoustou jejich orgasmů. Ten můj orgasmus, ikdyž s tím nemám žádný problém, rychlovku třeba v koupelně zvládám v pohodě, jako by byl středem vesmíru, tím bodem co se musí za každou cenu dosáhnout!
    Ne? Tys nebyl? Jakto, nevzrušuju Tě? Dělám něco špatně? Nejsu pro Tebe dostatečně přitažlivá? Uděláš se příště??? Spousta otázek a nepochopení nebo nepřijetí mojich odpovědí. A taky odraz toho nepochopení v mých myšlenkách, kdy sem přemýšlel jestli to půjde příště nebo ne? To nebylo příjemné.
    Z toho všeho mě vyvedla moje součastná partnerka, sluníčko moje. Užívá si svoje orgasmy, užívá si i ty moje a když náhodou ten můj nepřijde, tak to neřeší. A aniž bych jí musel cokoliv vysvětlovat, tak sama došla k následující myšlence: tobě se to se mnou líbí, vidím jak si to naše mazlení a milování užíváš a to svoje vyvrcholení k tomu nepotřebuješ, je to tak? Když samo přijde, je "třešničkou na dortu" když ne, nic se neděje...
    A přesně tak to je, tak to mám, někdy mi to trvá dlouho a užívám si její orgasmy stejně jako ona, už jen to vzájemné spojení a splynutí těl mi dělá moc dobře. Někdy je to rychlovka, a někdy přijde i třešnička na vrchol dortu.
    Tak to ženy a dámy nerešte, jak říká v článku Robert, užívejte dlouhé milování, vzrušujete nás, jste pro nás přitažlivé a zopakuju i slova Leony ze začátku článku, není to vaše vina. Prostě to tak máme, mluvím-li za sebe, tak já to tak mám a su rád za to, že moje partnerka na to přišla sama, že je tak kouzelná a že s ní můžu sdílet vše podle našich společných představ. Je prostě úžasná.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ