Cestou
- Vím, že je to divný, ale na dovolenou opravdu nejezdíme jen kvůli tobě.
- Nejsme tvoje služebnictvo, ale rodiče. Sluhům se za práci platí.
- Na dovolené se odpočívá. Všichni odpočívají. Ano, i tví rodiče odpočívají...
- Jestli kopneš do sedačky toho pána před námi ještě jednou, tak už tě neubráním.
- Šeptej potichu!
- Ano, ten chlápek před tebou je námořník, má divný pohled a chybí mu zub. Ale určitě to už ví a nepotřebuje to slyšet znovu.
- Neptej se pořád, kdy už tam budeme. Představ si, že já to taky nevím.
Na pokoji
- Ty velký postele nedělají pro děti, ale pro dospělé a musíme se na ni vejít dva.
- Nikdy nevstávej dříve, než je malá ručička hodin za sněhuláčkem. Jinak přijde ten zlý námořník z letadla a odnese si tě.
- Cestou na snídani nedupej! V tuhle dobu (před sněhuláčkem) jsou vzhůru jen rodiče zlobivých dětí, uklízečka a ti, kdo ještě nemuseli jít spát. Pamatuj na toho námořníka.
- Nezapomeň si plavky, ať se já nemusím vracet.
- Když odcházíme na pláž, pokus se aspoň předstírat, že také něco neseš.
V jídelně
- Nedožaduj se přídavku, či odchodu z jídelny, když si rodiče ještě nestihli ani vypít kávu.
- Jídelna je od slova „jídlo“, nikoliv „pití“. Proto se v ní jí, a nejen pije limča.
- U večeře se dají jíst i jiné věci než hranolky, pizza, meloun a zmrzlina.
- Když něco vyleješ, aspoň do toho nešlapej.
- Pokud to neuneseš, dá se jít i dvakrát.
Na pláži
- Jestliže rodič odvláčí kilometr k moři tunu hraček a ty si pak hraješ jen s jedním kyblíkem, neříkej, že se nudíš. Vůbec radši moc nemluv a cestou zpět do hotelu předstírej, že pomáháš.
- Má-li rodič v ruce knihu, chce si číst.
- Má-li knihu na obličeji, spí. Není třeba ho budit, aby se to dozvěděl - chce, aby to tak zůstalo.
- Postavit jeden hrad denně stačí.
- Když zakopete tatínka do písku, musíte ho i vykopat. Nebo si aspoň pamatujte, kde to bylo.
- Pískem neházíme. Písek v trenkách dře i námořníky.
- Domů sbíráme jen mušličky, ne písek na stavbu celého domu.
- Cokoliv, co leželo na pláži, nebo plavalo ve vodě, se nejí. Rozhodně ne syrové.
Ve vodě
- Na rodiče rozpáleného sluncem z fronty na tvoji zmrzlinu, necákej. Nikdy!
- Když maminka říká: „Nenamoč mi vlasy“, není to výzva ke hře na cákanou. Myslí to vážně.
- Když je maminka nalíčená, necákej vůbec. Mohla by se proměnit ve strašidlo s podlitýma očima. A těch se bojí i námořníci.
- Když se maminka po celém dni konečně pracně nasouká na lehátko a chce se chvíli houpat na vlnách, rozhodně není vhodná chvíle chtít další pití, namazat nebo zase něco najít.
- S lehátkem nehoupej a nesnaž se shodit maminku dolů. Mohla by odejít s tím námořníkem místo tebe - a dobrovolně.
Máte svoje rady/zkušenosti? Podělte se o ně v komentářích;)
Kam dál?
Chci se hádat!
Lojzova obědová záhada
Krásky se maj...
Princové existují!?
Opravdový princ musí zabít draka
Do kuchyně nejdu!
Vážně jsem se chtěla jen dívat!
Toho pána já neznám
Já nechci děti!
Jak to máš s časem? Hrajeme si na honěnou...