čtvrtek 8. října 2020

Božský blbec - povídka 18+

„Tak ještě jednu sérii. Raz, dva…“

Magda naslouchá hlasu trenéra a nemůže se dočkat patnáctky. Uff! Trochu se za svou slabost stydí, ale dneska už má fakt dost. Přemýšlí, jestli má na těle nějaké místečko, kde se nezpotila.

„Výborně, tak ještě protáhnout a dnes končíme. Dobrá práce!“ Radek vysloví závěrečnou frázi a nabídne Magdě ruku k plácnutí.

„Jsem hotová!“ vydechne Magda.

Radek se nakloní až k jejímu obličeji a téměř zašeptá: „Tak to určitě ještě nejsi…“

Magda zčervená. Je ráda, že to, díky už tak rudému obličeji, nemůže být vidět. Radek je sakra sexy chlap! Moc dobře ví, že po něm blázní téměř všechny jeho klientky z posilovny. Proč by zrovna ona měla být výjimkou? Když se kouká na jeho svaly rýsující se pod tílkem, neubrání se představám, jak ji Radek nese v náručí a šeptá jí do ucha, že je krásná. Hladí ji po celém těle a ona, díky jeho pozornosti, taje jako zmrzlina na slunci. Je tak zabraná do svých myšlenek, že málem přeslechne jeho otázku.

„Nešla by sis dneska večer někam sednout?“ „Cože?“

„Víc protáhni to lýtko. Ještě… Sednout, jsem říkal.“

Magda nechápe a poslušně si kecne na zem.

„Ale ne teď, večer. Třeba na skleničku.“

„Myslíš jonťáku?“

„Tak ten si dej teď, ale večer bych to viděl spíš na víno,“ Radek mrkne a podá jí ruku, aby mohla vstát.

Tak se jí to nezdálo! Magda rázem zapomene na všechno špatné, co si o svém trenérovi myslela: Že je dívenkář namachrovanej, že myslí jen na bicáky a posilování… Je to vlastně milej, svobodnej, chlap v jejím věku, má práci a zajímá se o sport. Super! Ale co si ona vezme na sebe?!

Touto otázkou se Magda zabývala podstatnou část dne, ale teď už je večer a ona sedí v malé kavárně u ještě menšího stolečku spolu s Radkem. Pořád nemůže uvěřit, že se to děje a ona tu opravdu je s tím krásným mužem, o kterém se jí už párkrát i zdálo. Jsou těsně u sebe a Magda se snaží nedívat se Radkovi na džíny a zvlášť do klína. Když ony se mu ty svaly tak hezky rýsují látkou, je to jako zakázané ovoce…

„Máš radši bílý nebo červený?“ zeptá se náhle Radek. 

„Asi bílé,“ odpoví Magda a ukáže na svoji plnou skleničku.

„Aha. Já radši červený.“

„Hmm. To asi nevadí. Já si někdy taky dám červené. Třeba ke stejku.“ Magda nezamýšlela nijak do toho rýpat, ale je pravda, že má hlad. A ráda by se najedla. Jenže netuší, jestli si může objednat jídlo, když Radek servírce řekl, že si dají jen skleničku…

„Ty už takhle večer nejíš?“ zkusí Magda.

„Já už večeřel… Mám před závodama. Můžu jen kuře a rejži. A jednu skleničku červenýho. Výjimečně.“ Znovu na Mangu mrkne jako v posilovně.

Magdě se sevře žaludek. Ale jestli jsou tady jen na jednu skleničku, tak je blbý dát si jídlo. Alespoň nějaký salát… Může vůbec před trenérem jíst?

Situaci rozštípne Radek: „Bydlíš daleko?“

„Ne. Proč?“ Vzápětí jí to dojde. Ten to teda žene, pomyslí si.


„Tak, že bychom šli k tobě?“

„Myslíš na kafe?“ Magda si připadá jako patnáctka.

„Já už takhle večer kafe nepiju. Ale mohli bychom probrat další tréninkové plány…“ Radek vezme Magdu za ruku a pohladí ji palcem.

Magda je jak v transu. Cítí, jak ji polévá horko. Jestli s ní udělá tohle jeho jediný dotyk, jak může vypadat polibek? Proč už nejsou u ní? Smí se s ním vyspat na prvním rande? A co když druhé už nebude? Třeba je zvyklý na lepší…

„Tak jdeme?“ Radek půlku své skleničky dopije na jedno polknutí.

„Tak asi jo!“ Magda usrkne se své sklenky, nejistě se usměje a zvedne se od stolu. Bude mít sex s Radkem! To až bude někde vyprávět! Třeba kolegyním v práci nebo kamarádce Tereze… Všechny se shodnou na tom, že je v posteli určitě skvělej – úplnej sexuální bůh. S těmi znalostmi anatomie, silnou vůlí a fyzičkou…

Radek už jde k východu. Cestou položí na bar stokorunu. „To je dobrý.“ Mávne rukou a odchází.

„To není dobrý. Ještě dvacet!“ ozve se nasupeně servírka.

„Já tu mám slevu,“ zabručí Radek.

„Vím o ní, jinak by to bylo čtyřicet…“ ucedí servírka s opovržením v očích.

Radek zaloví v kapse, ale drobné nenajde. Otočí se na Magdu: „Nemáš dvacku?“

Magda ochotně vytáhne z peněženky minci. Pak ještě druhou na spropitné. Obě podá Radkovi. Ten se mrkne do dlaně, ale servírce podá jen jednu. Druhou si strčí do zadní kapsy džínů. „Tak jdeme.“

„Udav se, blbečku,“ zašeptá servírka.

Magdu to překvapí, ale nechce se jí přemýšlet o tom, co si ti dva udělali. Zvlášť, když ji Radek právě plácl přes zadek. Už aby byli u ní doma.

Cesta tramvají se zdá nekonečná. Radek toho moc nenamluví a otráveně visí na tyči. Když se uvolní místo, sedne si a plácne se do stehna. „Máš tu u mě místečko.“

Magda si poslušně sedne na svalnaté stehno a Radek ji obejme. Přesto v zatáčce málem spadne. „Bacha, děvče. Musíš se držet!“ řve Radek na celou tramvaj a chechtá se.

Magda by snad radši stála. Ale zapře se chodidly do podlahy, odhodlaná vydržet.

Na další zastávce jí Radek přejede rukou po zadečku. „Jste trochu těžká, slečno. Už mě brní noha. Nechceš si přesednout?“ Ukáže hlavou na sedačku na druhé konci tramvaje.

Magda celá zrudne a stoupne si. Radek se na ni chvíli dívá, jestli půjde, ale pak se otočí k okénku. Ještěže je to k ní jen pár zastávek. Minuty trapného ticha přeruší až její: „Vystupujeme!“

Radek se ochotně postaví a schody z tramvaje překoná jedním skokem. Magda zčervená při představě, jaký výkon asi předvede v posteli…

Za půl hodiny si na ten okamžik vzpomene, ale je si jistá, že by to mnohem raději nevěděla. Připadá si jako úplná kráva. A je jí dost jasné, že servírka nemusela nutně mluvit jen o penězích…

Ze začátku to vypadalo slibně. Radek se na ni vrhnul hned za dveřmi bytu. Jeho ruce byly snad všude. Oblečení z ní svlékl ještě v předsíni a do postele už ulehla nahá. Jenže tím předehra skončila.

Radek si rozepnul džíny, lehl si na ni, udělal pár pohybů a byl konec. Vydechnul, svalil se na bok, spokojeně si přejel přes hrudník a břicho až ke kalhotám a zapnul si zip.

„Bydlíš trochu z ruky, ale docela dobrý to bylo,“ Radek si stoupne, podívá se na nahou Magdu v posteli a pohledem zkušeného trenéra vyhodnotí: „Zejtra v posilce musíme zamakat na břišákách, máš je pěkně ochablý…“

 

 

 


Kam dál?

Proč zrovna teď?
Krvavé prádlo

Prudička
To musíš být trochu optimistka
Modelka na zapřenou
Bosá chodidla do lesa nesmí
Smolná štafeta
Mužům vstup zakázán
Automat na štěstí
Návod na mámu
Ptáček přiletí ve středu
Pan Lžička a ponožkový čaj
Už nikdy mě nesvedeš!
Povídky o svatbách

Žádné komentáře :

Okomentovat

Děkuji vám za jakákoliv povzbuzení či výhrady. Obojí mne posouvá kupředu;)

Nová knížka Olívie Úžasné

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ